Infekční peritonitida koček (FIP)

FIP vzniká mutací běžného kočičího koronaviru (FCoV). Přibližně 90 % koček se s tímto virem v průběhu života setká, avšak jen asi u 1 % z nich se rozvine v klinickou formu FIP.

Onemocnění se vyskytuje po celém světě a může postihnout jak domácí, tak toulavé či volně žijící kočky.

Co je FIP?

FIP je onemocnění způsobené mutací kočičího koronaviru a následnou nepřiměřenou imunitní reakcí organismu. Běžný koronavirus (FCoV) je vysoce nakažlivý, ale obvykle nezpůsobuje závažné příznaky – většina koček má pouze mírný průjem nebo vůbec žádné projevy.

U malého procenta infikovaných koček však dochází k mutaci viru uvnitř organismu. Z původně enterálního viru se stává systémově působící kmen, který napadá makrofágy a šíří se po celém těle. Tento proces vede k rozvoji FIP, charakterizované vaskulitidou, zánětem serózních membrán a hromaděním tekutin v tělních dutinách.

Na rozdíl od jiných virových infekcí FIP není nakažlivá v klasickém smyslu – kočky si nepředávají FIP, ale běžný koronavirus, který může u některých z nich později zmutovat.

Klinické formy a příznaky

FIP se obvykle projevuje dvěma základními formami – exsudativní (vlhká forma) a neexsudativní (suchá forma). V praxi se však často setkáváme se smíšenými projevy.

1. Vlhká (exsudativní) forma:

• hromadění tekutiny v břišní nebo hrudní dutině (ascites, pleurální výpotek),
• dušnost, lapání dechu,
• zvětšené břicho,
• deprese, nechutenství, horečka,
• ztráta hmotnosti a únava.

V malém procentu má tekutina získaná paracentézou (odběr výpotku) obvykle slámově žlutou barvu a vysoký obsah bílkovin (> 35 g/l).

2. Suchá (neexsudativní) forma:

• chronická horečka, ztráta váhy a letargie,
• neurologické příznaky – problémy s koordinací, ataxie, křeče, paréza,
• oční změny – uveitida, změna barvy duhovky, nystagmus, oslepnutí,
• možné postižení jater, ledvin nebo CNS.

V konečných stadiích FIP dochází k selhání více orgánů, anorexii, dušnosti a nutnosti eutanazie z důvodu nepřiměřené bolesti nebo utrpení zvířete.

Přenos a rizikové faktory

FIP nevzniká přímým přenosem mezi kočkami. Kočky si mezi sebou přenášejí běžný enterální koronavirus (FCoV), který se šíří stolicí, kontaminovanými stelivy, miskami nebo srstí. Možný je také přenos od matky na kotě.

Virus může přetrvat v prostředí až 7 týdnů (při pokojové teplotě), proto je nutná důkladná hygiena a dezinfekce.

Rizikové faktory pro rozvoj FIP:

• nízký věk (mladší 2 let) nebo naopak senioři (starší 10 let),
• stres (přemístění, kastrace, nové prostředí),
• virové či bakteriální koinfekce (např. FIV, FeLV),
• genetická predispozice (čistokrevná plemena koček – bengálské, birma, ragdoll, rex, habešské),
• vysoká koncentrace koček (útulky, chovatelské stanice).

Diagnostika

Diagnostika FIP je komplexní a neexistuje jediný test, který by nemoc jednoznačně potvrdil. Veterinář musí vyloučit jiná onemocnění s podobnými projevy (např. FeLV, FIV, lymfom, chylotorax, pyogenní peritonitidu).

Základní vyšetření zahrnují:

• krevní obraz a biochemii – výsledky často ukážou známky anémie, neutrofilie, lymfopenie, zvýšený celkový protein, zvýšený globulin a nízký poměr albumin/globulin (<0,6),
• PCR test – průkaz koronaviru a jeho mutace (např. gen M1058L),
• vyšetření výpotku – s nálezem vysokého obsahu bílkovin, viskózní konzistence, nízkého počtu buněk,
• RTG a ultrazvuk – detekce výpotku a lézí v orgánech,
• imunofluorescence nebo imunohistochemie – průkaz viru v makrofázích (nejspolehlivější metoda post mortem).

Ani pozitivní test na koronavirus neznamená automaticky FIP, protože většina koček je nositelem nepatogenní formy viru.

Léčba

Ještě donedávna bylo onemocnění prakticky neléčitelné a prognóza byla fatální. V současnosti se objevují nové terapeutické přístupy, které mohou zlepšit kvalitu života nemocných koček.

Terapie musí být vždy prováděna pod dohledem veterinárního lékaře.

Podpůrná léčba:

• kortikosteroidy (např. prednison) – tlumení zánětu,
• tekutinová terapie, výživa, vitamíny skupiny B,
• léčba sekundárních infekcí,
• analgetika a podpůrná péče.

Prognóza a délka života

Bez léčby je FIP téměř vždy smrtelná, často během 2–3 týdnů od nástupu příznaků.

Včasná diagnostika a zahájení podpůrné péče může pomoci zmírnit příznaky a zlepšit komfort zvířete.

Prevence

Účinná prevence FIP neexistuje. Cílem je omezit šíření koronaviru v prostředí a snížit stresové faktory:

• udržovat malé, stabilní skupiny koček (do 5 jedinců),
• často čistit a dezinfikovat toalety, misky a obývané prostor,
• klást důraz na karanténu nových zvířat,
• vyvarovat se nadměrné koncentraci koček (útulky, množírny),
• minimalizovat stres a zajistit vyváženou stravu.

Existuje sice vakcína proti FCoV, ale její účinnost je omezená – nelze ji aplikovat koťatům mladším 16 týdnů, kdy je většina z nich již infikována. V ČR se běžně nepoužívá.

Shrnutí

FIP je smrtelně závažné virové onemocnění koček. Klíčová je včasná diagnostika a důsledná podpůrná péče během léčby.

Ačkoli dříve byla prognóza beznadějná, současné možnosti péče a podpory přinášejí lepší perspektivu – některé kočky mohou žít kvalitní život i s touto diagnózou.