Antiparazitika
4 min čtení
Doprava zdarma od 699 Kč
Taková situace může zaskočit — některé nemoci se totiž projeví už během několika hodin po příchodu štěněte domů a není vždy čas se na nečekané výdaje připravit. Níže najdete přehled toho, jak poznat, že je štěně nemocné, jaká onemocnění jsou nejčastější a kdy je vhodné vyhledat veterináře.
Když si štěně přinesete domů, ještě ho dobře neznáte — a právě to může ztížit rozpoznání změn chování způsobených nemocí. Čeho si tedy všímat?
Hlavním ukazatelem je celkové chování. I když může být štěně zpočátku v novém prostředí trochu nervózní, mělo by být zvědavé, přátelské a projevovat zájem o okolí. Přirozeně by se také měly střídat období hry, spánku a pravidelného krmení.
Pokud máte podezření, že je štěně nemocné, kontaktujte veterináře — poradí vám, zda je nutná okamžitá návštěva, nebo zda lze stav zatím sledovat doma.
Štěňata jsou zvláště náchylná k parvoviru, když jim slábne pasivní imunita získaná od matky, zejména pokud ještě nezačala očkovací série. Virus se šíří kontaktem s infikovanými psy i kontaminovaným prostředím — proto veterináři doporučují vyhýbat se rizikovým veřejným místům až do dokončení vakcinace.
Parvovirus je závažné onemocnění, které může být často fatální; psi, kteří ho přežijí, mohou mít dlouhodobé trávicí potíže v důsledku poškození střev. Mezi typické příznaky patří průjem a zvracení, často s příměsí krve. Jedná se o akutní stav vyžadující okamžitou veterinární péči — léčba bývá náročná a čím dříve je zahájena, tím vyšší jsou šance na přežití.
Psinka je dalším onemocněním, proti kterému se štěňata očkují; je sice méně častá než parvovirus, ale velmi vážná. Může se projevovat zvracením, kašlem, letargií, horečkou a v pozdějších stádiích i neurologickými příznaky. Nemoc oslabuje imunitní systém a zvyšuje náchylnost k sekundárním infekcím, které mohou být fatální.
Specifická antivirová léčba neexistuje — veterinář podává podpůrnou léčbu a pacientova imunita bojuje s virem.
Velmi běžné, většinou však mírné problémy, které štěně získá z prostředí nebo kontaktu s jinými zvířaty. U štěňat jsou časté bleší invaze nebo ušní roztoči, zvlášť u těch, která nezačala život v kvalitní péči. Příznaky: svědění, třesení hlavou, vyškubávání srsti. Blechy lze obvykle vizuálně spatřit, nebo se objeví „bleší trus“ (černé drobné částečky). Ušní roztoči způsobují tmavě hnědé výtoky v uších.
Tyto problémy jsou obvykle snadno léčitelné; veterinář doporučí vhodná antiparazitika podle druhu infestace a věku štěněte.
Do této kategorie patří například škrkavky a měchovci. Jsou poměrně běžné, protože štěňata poznávají svět tlamou a parazity mohou získat i z mateřského mléka. Tito paraziti žijí v trávicím traktu, kde se živí živinami hostitele.
Štěňata jsou k infekcím vnitřními parazity náchylná, proto je důležité pravidelné odčervení podle doporučení veterináře a hygienická opatření. Ideální je také vyšetření trusu při opakovaných potížích. Příznaky zahrnují např. kulaté bříško, průjem a potíže s přibíráním. Veterinář předepíše vhodné odčervení.
Giardia je jednobuněčný parazit, který se u štěňat vyskytuje poměrně často. Někdy se jeví nenápadně — štěně může normálně prospívat a dobře jíst, ale trpí chronickým průjmem. Na giardii běžná odčervení proti střevním červům neúčinkují, proto bývá diagnóza často stanovena až později a vyžaduje specifické vyšetření i cílenou léčbu.
Psincový kašel je souhrnné označení pro skupinu infekcí, které se projevují kašlem. Často se vyskytuje u štěňat, která přicházejí do kontaktu s větším počtem psů (např. na kurzech nebo ve školkách), protože se mezi nimi snadno šíří. Imunitní systém štěňat navíc ještě není plně vyvinutý, a proto jsou k nákaze náchylnější.
Specifická léčba většinou není nutná; obvykle se volí podpůrná péče a pečlivé sledování stavu, zejména kvůli riziku sekundárních bakteriálních infekcí. K dispozici jsou také vakcíny, které se doporučují zejména pro štěňata účastnící se skupinových aktivit (např. štěněcí kurzy nebo psí školky).
Ačkoliv jsou méně časté, vrozené vady se mohou u štěňat projevit velmi brzy. Jde o onemocnění přítomná už od narození, často způsobená poruchami vývoje. Patří sem například portosystémový zkrat (portosystemic shunt), který narušuje správnou funkci jater, nebo vrozené srdeční vady či cévní anomálie ovlivňující tok krve.
Typickým příznakem bývá neodpovídající růst — štěně zaostává ve vývoji a působí apaticky. U řady těchto vad existuje možnost chirurgického řešení, proto je důležité co nejdříve kontaktovat veterináře, pokud se vám zdá, že se štěně nevyvíjí tak, jak by mělo.
Nejdůležitější je včas vyhledat veterinární péči. Štěňata mají nezralý imunitní systém, a i zdánlivě mírná onemocnění se u nich mohou rychle zhoršit.
Po návratu z veterinární ordinace je důležité důsledně dodržovat doporučení týkající se medikace, diety i omezení pohybu. Nemocným štěňatům se obvykle podávají menší porce krmiva častěji, přičemž je vhodné držet se známé stravy a vyhnout se náhlým změnám. Samozřejmostí je dostatek tekutin a teplo — zároveň je ale potřeba zajistit, aby se štěně nepřehřívalo a mělo možnost se v případě potřeby přesunout do chladnějšího místa.
Brand, Claire L. et al. “Pandemic Puppies: Demographic Characteristics, Health and Early Life Experiences of Puppies Acquired during the 2020 Phase of the COVID-19 Pandemic in the UK.” Animals : an open access journal from MDPI vol. 12,5 629. 2 Mar. 2022. doi:10.3390/ani12050629
Sdílej tenhle článek dál Kopírovat Sdílet na Facebooku Sdílet na Linkedinu Sdílet na X