14 psích plemen, která se od svých pánů nehnou ani na krok

Každý pes je jedinečný, ale u některých plemen se tahle přilnavost objevuje častěji. Vyplatí se ji poznat, pochopit a citlivě s ní pracovat, aby byl pes spokojený, sebejistý a zdravý.

Co znamená „pes – suchý zip“?

Přezdívka vychází z chování psů, kteří se drží svého páníčka jako suchý zip – od tulení na gauči až po všudypřítomné následování. Někdy je to jen výraz silného pouta, jindy může jít o příznaky separační úzkosti, zvlášť když pes nemá dost pohybu, mentální stimulace a pravidelného kontaktu.

Znalost povahy a potřeb plemene vám pomůže nastavit správný režim: dostatek aktivity, klidu, jasné rituály a trénink samostatnosti.

14 plemen, která bývají „suchými zipy“

Pozn.: Přilnavost se může projevit u jakéhokoli psa bez ohledu na plemeno. U těchto plemen je však častější – a je dobré s tím při výchově počítat.

Pomeranian (pomořanský špic)

Malý tělem, obrovský srdcem. Pomeranian bývá velmi kontaktní, rád se mazlí a drží si „svého“ člověka nablízku. Potřebuje krátké, časté aktivity a laskavou, důslednou práci s klidem.

Čivava

Drobek s velkou osobností. Čivavy si silně vytvářejí vazbu na své lidi a často vyžadují pozornost. Pomůže trpělivý trénink samostatnosti a jasné rituály.

Německý ovčák

Pracant, který potřebuje úkol. Bez dostatečné práce pro hlavu i tělo může být až „dotěrný“ a inklinovat k separační úzkosti. Pomáhá sport, poslušnost a pravidelná mentální zátěž.

Border kolie

Inteligentní, vnímavá a orientovaná na člověka. Pokud nedostává cílený trénink a práci, může přilnavost sílit. Nosework, obedience, pasení či dogdancing jsou ideální.

Australský ovčák

Energická „raketa“ s chutí spolupracovat. V méně podnětném prostředí může být až nadměrně závislý – denní režim s prací pro hlavu je nutností.

Papillon

Roztomilý společník „na klín“, tradičně chovaný pro těsný kontakt s člověkem. Krátké tréninky triků a společné hry zdravě pomáhají pouto „odvzdušnit“.

Francouzský buldoček

Okouzlující povaha a potřeba blízkosti. Mívá rád společnost a dotek, proto je dobré od mlada nacvičovat i chvilky klidného odloučení.

Mops

Citlivý „parťák“ s historií dvorního společníka. Miluje rodinný ruch a nerad zůstává stranou. Vhodný je jemný nácvik samoty a obohacující hračky.

Pitbul (americký pitbulteriér a příbuzné typy)

Velcí mazlíci, kteří se často silně navážou na novou rodinu, zvlášť po pobytu v útulku. Stabilní režim, pozitivní vedení a postupný trénink samoty jsou klíčové.

Jorkširský teriér

Z lovce krys se stal módní společník – orientace na lidi mu zůstala. Potřebuje jemné hranice, krátké hry a pravidelný trénink klidového místa.

Labradorský retrívr

Přátelský „miláček“ rodin. Často se tulí a vyhledává kontakt. Kromě pohybu potřebuje i práci pro hlavu (aporty, vyhledávání, poslušnost).

Maďarský ohař (vizsla)

Patří mezi nejpřilnavější plemena, miluje pohyb i blízkost. Nehodí se k dlouhé samotě; prospívá mu aktivní životní styl.

Dobrman

Věrný ochránce s měkkým srdcem. Jeho ochranitelská povaha vychází z hlubokého pouta. Potřebuje vyváženou výchovu, socializaci a práci se sebeovládáním.

Jezevčík

Věrný, výrazný a často nesnášející samotu. Vyžaduje laskavé hranice, trpělivost a „údržbu“ klidových rituálů, aby si odpočinul i bez neustálého dohledu na pána.

Co dělat, když potřebujete (oba) trochu prostoru

Cíl: aby pes zvládal krátké odloučení bez stresu a zároveň zůstal spokojeným parťákem.

1) Vytvořte bezpečné klidové místo

Pelech, klec/přepravka (správně natrénovaná) nebo klidný kout v bytě. Postupně učte, že je to „dobré místo“, kde se odpočívá a dějí se příjemné věci.

2) Trénujte samostatnost po malých krocích

Začněte na pár minut v jiné místnosti, postupně prodlužujte čas i vzdálenost. Přidejte cviky klidu (místo, setrvání) a odměňujte uvolněné chování.

3) Obohacení místo nudy

Před odchodem nabídněte plnitelnou hračku, žvýkací pamlsek nebo hlavolam. Mentální práce unaví často víc než dlouhá procházka.

4) Tiché příchody a odchody

Velké loučení a vítání zvyšuje napětí. Buďte nenápadní, odcházejte i přicházejte klidně, bez „dramat“.

5) Konzistence a denní režim

Pravidelný program dne (pohyb, trénink, odpočinek) dává psovi jistotu a snižuje závislost na okamžité pozornosti.

6) Kdy řešit s odborníkem

Pokud pes při odloučení ničí, vyje, sliní, má nevolnost nebo panikaří, může jít o separační úzkost. Pomůže veterinář a ideálně veterinární behaviorista. Někdy je na místě i medikace – vždy v kombinaci s tréninkem.

Závislí psi a jejich majitelé: jak pouto zdravě pěstovat

Přilnavost bývá roztomilá – ale dlouhodobé „stínování“ může psa i člověka vyčerpávat. Klíčem je vyvážený mix blízkosti, aktivity a samostatnosti. Čím lépe rozumíte potřebám svého plemene (a svého konkrétního psa), tím snáz nastavíte režim, ve kterém bude váš „suchý zip“ sebejistý, klidný a šťastný – i když zrovna nejste na dosah ruky.